Jdi na obsah Jdi na menu
 


STRUČNÝ PŘEHLED ŠVÉDSKÉ GRAMATIKY

PODSTATNÁ JMÉNA

Podstatná jména švédština rozděluje pouze do dvou rodů. Ultrum (společný rod) a neutrum (střední rod). Podstatná jména společného rodu mají člen en (en svensk) a podstatná jména středního rodu mají člen ett (ett tåg).

U podstatných jmen rozlišujeme jejich určitý a neurčitý tvar (potažmo člen určitý a neurčitý). Člen neurčitý stojí vždy před podstatným jménem a pro společný rod je en a pro střední rod je ett. Určitý člen má tvar koncovky a připojuje se tedy na konec podstatného jména (např. en bok - boken; ett bord - bordet). Je-li podstatné jméno zakončeno samohláskou, přidává se pouze n, popř. t (en pojke - pojken; ett täcke - täcket).Neurčitý člen se používá v případě, že mluvíme o nějaké věci poprvé. Určitý člen se používá pokud jde o známou nebo jedinečnou věc.Pro zjednodušení budeme podstatná jména mající člen en nazývat en-slova a podstatná jména se členem ett ett-slova.

MNOŽNÉ ČÍSLO

Švédština má pět možností jak vytvořit množné číslo podstatných jmen:

-or
palačinka
en pannkaka
palačinky
pannkakor
-ar
královna
en drottning
královny
drottningar
-er
stráž
en vakt
stráže
vakter
-n
poloha
ett läge
polohy
lägen
-0
světlo
ett ljus
světla
ljus

PRAVIDLA PRO TVOŘENÍ MNOŽNÉHO ČÍSLA

Koncovka -or
en-slova končící na -a
en pannkaka
pannkakor
Koncovka –ar
en-slova končící na -ing
en drottning
drottningar
en-slova končící na -e
en pojke
pojkar
Koncovka -er
en-slova s přízvukem na poslední slabice
en vakt
vakter
ett-slova zakončená přízvučnou samohláskou
ett bageri
bagerier
Koncovka -0
ett slova končící souhláskou
ett ljus
ljus
en-slova končící na -are
en kikare
kikare
Koncovka –n
ett-slova končící nepřízvučnou souhláskou
ett läge
lägen

URČITÝ TVAR MNOŽNÉHO ČÍSLA

Pro používání určitého a neurčitého tvaru podstatného jména v množném čísle platí stejná pravidla jako v jednotném čísle. Určitý tvar se ve švédštině tvoří pomocí koncovek

Koncovka –na
substantiva končící v plurálu na –or, -ar, -er
pannkakor
pannkakorna
Koncovka –en
substantiva se stejným tvarem v sg. i v pl.
ljus
ljusen
Koncovka –a
substantiva končící v plurálu na -n
lägen
lägena

SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN

Švédština používá pouze dva pády (1. pád - základní; 2. pád - přivlastňovací). Při tvoření 2. pádu se na konec podstatného jména v 1. pádě přidá koncovka -s. Toto platí pro jednotné i množné číslo. Blommans färg är gul. - Barva květiny je žlutá.

PŘÍDAVNÁ JMÉNA

Švédština používá tři tvary přídavných jmen. Základní tvar - používá se v jednotném čísle en-slov v určitém a neurčitém tvaru. Tzv. T-tvar se používá v jednotném čísle ett-slov v určitém a neurčitém tvaru. Tzv. A-tvar se používá ve všech ostatních případech.

 
základní
T-tvar
A-tvar
dlouhý
lång
långt
långa

STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN

Švédština stupňuje přídavná jména pomocí koncovek - are (pro druhý stupeň) a -ast (pro třetí stupeň).

1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
sträng
strängare
strängast

Některá přídavná jména mají jiný systém stupňování (pozor, není to nepravidelné stupňování) - (používají koncovky -re a -st a dochází u nich ke změně samohlásky).

1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
 
färre
0
málo
grov
grövre
grövst
hrubý
hög
högre
högst
vysoký
låg
lägre
lägst
nízky
lång
längre
längst
dlouhý
stor
större
störst
velký
trång
trängre
trängst
úzký
tung
tyngre
tyngst
těžký
ung
yngre
yngst
mladý

NEPRAVIDELNÉ STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN

1. stupeň
2. stupeň
3. stupeň
 
bra
bättre
bäst
dobrý
dålig
sämre
sämst
špatný
gammal
äldre
äldst
starý
liten
mindre
minst
malý
många
flera
flest
mnoho

Přídavná jména zakončená na -isk a -ad se stupňují pomocí mer (2. stupeň) a mest (3. stupeň): ekonomický - ekonomisk - mer ekonomisk - mest ekonomisk.

ZÁJMENA

OSOBNÍ ZÁJMENA

Ve švédštině mají osobní zájmena pouze dva pády (tzv. pád podmětu a tzv. pád předmětu).

Pád podmětu
Pád předmětu
jag
mě,mně,mnou
mig
ty
du
tebe,tobě,tebou
dig
on
han
jeho,jemu,ním
honom
ona
hon
ji,jí,ní
henne
ono
den
jeho,jemu,ním
den
ono
det
jeho,jemu,ním
det
my
vi
nás,nám,námi
oss
vy
ni
vás,vám,vámi
er
oni
de
je,jim,nimi
dem

PŘIVLASTŇOVACÍ ZÁJMENA

 
ultrum
neutrum
plurál
můj,má,mé
min
mitt
mina
tvůj,tvá,tvé
din
ditt
dina
jeho,....
hans
hans
hans
její,...
hennes
hennes
hennes
jeho,...
dess
dess
dess
náš,...
vår
vårt
våra
váš,...
er
ert
era
jejich,....
deras
deras
deras

ZVRATNÁ ZÁJMENA

Jejich tvar je závislý na osobě a čísle.

osobní
zvratná
jag
mig
jag kammar mig
češu se
du
dig
du kammar dig
češeš se
han
sig
han kammar sig
češe se
hon
sig
hon kammar sig
češe se
vi
oss
vi kammar oss
češeme se
ni
er
ni kammar er
češete se
de
sig
de kammar sig
češou se

ZVRATNÁ ZÁJMENA PŘIVLASTŇOVACÍ

han
sin, sitt, sina
svůj, svá, své
hon
sin, sitt, sina
svůj, svá, své
den,det
sin, sitt, sina
svůj, svá, své
de
sin, sitt, sina
svůj, svá, své

Han tycker om sin mor. - Má rád svou matku.

Vytvořeno 29.prosince 2009; Upraveno 06.března 2011

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

top

(Johannson :-D , 20. 12. 2021 10:36)

díky za tenhle web, skvělá práce! skvělý výchozí bod pro začátek ve Švédsku, moc moc dík! tack så mycket!

Skvělé

(Jenda Renda, 7. 3. 2016 12:06)

Máte krásné stránky...přesně něco takového jsem hledal-základy ve vší stručnosti, bez zbytečností...prostě super :-)...

Svenska abeceda

(Connie, 14. 3. 2013 12:07)

Aldo, stránky o švédštině jsou fakt udělaní luxusně a přehledně, ale fakt by jsem uvítala švédsku abecedu a základní výslovnost slov. Vím, že hodně slov se vyslovuje úplně jinak jak se píšou a to trvá nějaký čas, než se to dostane do krve ...
inač ještě jednou dík za krásné stránky...

Re: Svenska abeceda

(kaja, 30. 6. 2014 13:16)

Určitě bych také uvítal abecedu. Ale stránky hezký.................

švédština

(kaja, 30. 6. 2014 13:15)

Opravdu super! Je mi 12 let a chci se učit švédštinu. Ve Stockhlomu mám kamarády. A příští rok tam jedem na dovolenou.............

odp.

(alda1991-admin, 6. 3. 2011 20:43)

ad David: děkuji za pochvalu i za objevení chyby. Správně má být jak píšeš.

Malinka chybicka

(David, 5. 3. 2011 23:43)

V posledni radce jsem nasel mensi chybu:
Han tycker han sin mor. - Má rád svou matku.

Melo by to byt Han tycker om sin mor.

Vytecne!

(David, 5. 3. 2011 23:38)

Dulezite zaklady svedske gramatiky a k tomu jeste vyborne podane.