Švédsko a švédština

STRUČNÝ PŘEHLED ŠVÉDSKÉ GRAMATIKY

PODSTATNÁ JMÉNA

Podstatná jména švédština rozděluje pouze do dvou rodů. Ultrum (společný rod) a neutrum (střední rod). Podstatná jména společného rodu mají člen en (en svensk) a podstatná jména středního rodu mají člen ett (ett tåg).

U podstatných jmen rozlišujeme jejich určitý a neurčitý tvar (potažmo člen určitý a neurčitý). Člen neurčitý stojí vždy před podstatným jménem a pro společný rod je en a pro střední rod je ett. Určitý člen má tvar koncovky a připojuje se tedy na konec podstatného jména (např. en bok - boken; ett bord - bordet). Je-li podstatné jméno zakončeno samohláskou, přidává se pouze n, popř. t (en pojke - pojken; ett täcke - täcket).Neurčitý člen se používá v případě, že mluvíme o nějaké věci poprvé. Určitý člen se používá pokud jde o známou nebo jedinečnou věc.Pro zjednodušení budeme podstatná jména mající člen en nazývat en-slova a podstatná jména se členem ett ett-slova.

MNOŽNÉ ČÍSLO

Švédština má pět možností jak vytvořit množné číslo podstatných jmen:

-or	palačinka	en pannkaka	palačinky	pannkakor
-ar	královna	en drottning	královny	drottningar
-er	stráž	en vakt	stráže	vakter
-n	poloha	ett läge	polohy	lägen
-0	světlo	ett ljus	světla	ljus

PRAVIDLA PRO TVOŘENÍ MNOŽNÉHO ČÍSLA

Koncovka -or
en-slova končící na -a	en pannkaka	pannkakor
Koncovka –ar
en-slova končící na -ing	en drottning	drottningar
en-slova končící na -e	en pojke	pojkar
Koncovka -er
en-slova s přízvukem na poslední slabice	en vakt	vakter
ett-slova zakončená přízvučnou samohláskou	ett bageri	bagerier
Koncovka -0
ett slova končící souhláskou	ett ljus	ljus
en-slova končící na -are	en kikare	kikare
Koncovka –n
ett-slova končící nepřízvučnou souhláskou	ett läge	lägen

URČITÝ TVAR MNOŽNÉHO ČÍSLA

Pro používání určitého a neurčitého tvaru podstatného jména v množném čísle platí stejná pravidla jako v jednotném čísle. Určitý tvar se ve švédštině tvoří pomocí koncovek

Koncovka –na
substantiva končící v plurálu na –or, -ar, -er	pannkakor	pannkakorna
Koncovka –en
substantiva se stejným tvarem v sg. i v pl.	ljus	ljusen
Koncovka –a
substantiva končící v plurálu na -n	lägen	lägena

SKLOŇOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN

Švédština používá pouze dva pády (1. pád - základní; 2. pád - přivlastňovací). Při tvoření 2. pádu se na konec podstatného jména v 1. pádě přidá koncovka -s. Toto platí pro jednotné i množné číslo. Blommans färg är gul. - Barva květiny je žlutá.

PŘÍDAVNÁ JMÉNA

Švédština používá tři tvary přídavných jmen. Základní tvar - používá se v jednotném čísle en-slov v určitém a neurčitém tvaru. Tzv. T-tvar se používá v jednotném čísle ett-slov v určitém a neurčitém tvaru. Tzv. A-tvar se používá ve všech ostatních případech.

	základní	T-tvar	A-tvar
dlouhý	lång	långt	långa

STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN

Švédština stupňuje přídavná jména pomocí koncovek - are (pro druhý stupeň) a -ast (pro třetí stupeň).

1. stupeň	2. stupeň	3. stupeň
sträng	strängare	strängast

Některá přídavná jména mají jiný systém stupňování (pozor, není to nepravidelné stupňování) - (používají koncovky -re a -st a dochází u nich ke změně samohlásky).

1. stupeň	2. stupeň	3. stupeň
få	färre	0	málo
grov	grövre	grövst	hrubý
hög	högre	högst	vysoký
låg	lägre	lägst	nízky
lång	längre	längst	dlouhý
stor	större	störst	velký
trång	trängre	trängst	úzký
tung	tyngre	tyngst	těžký
ung	yngre	yngst	mladý

NEPRAVIDELNÉ STUPŇOVÁNÍ PŘÍDAVNÝCH JMEN

1. stupeň	2. stupeň	3. stupeň
bra	bättre	bäst	dobrý
dålig	sämre	sämst	špatný
gammal	äldre	äldst	starý
liten	mindre	minst	malý
många	flera	flest	mnoho

Přídavná jména zakončená na -isk a -ad se stupňují pomocí mer (2. stupeň) a mest (3. stupeň): ekonomický - ekonomisk - mer ekonomisk - mest ekonomisk.

ZÁJMENA

OSOBNÍ ZÁJMENA

Ve švédštině mají osobní zájmena pouze dva pády (tzv. pád podmětu a tzv. pád předmětu).

Pád podmětu		Pád předmětu
já	jag	mě,mně,mnou	mig
ty	du	tebe,tobě,tebou	dig
on	han	jeho,jemu,ním	honom
ona	hon	ji,jí,ní	henne
ono	den	jeho,jemu,ním	den
ono	det	jeho,jemu,ním	det
my	vi	nás,nám,námi	oss
vy	ni	vás,vám,vámi	er
oni	de	je,jim,nimi	dem

PŘIVLASTŇOVACÍ ZÁJMENA

	ultrum	neutrum	plurál
můj,má,mé	min	mitt	mina
tvůj,tvá,tvé	din	ditt	dina
jeho,....	hans	hans	hans
její,...	hennes	hennes	hennes
jeho,...	dess	dess	dess
náš,...	vår	vårt	våra
váš,...	er	ert	era
jejich,....	deras	deras	deras

ZVRATNÁ ZÁJMENA

Jejich tvar je závislý na osobě a čísle.

osobní	zvratná
jag	mig	jag kammar mig	češu se
du	dig	du kammar dig	češeš se
han	sig	han kammar sig	češe se
hon	sig	hon kammar sig	češe se
vi	oss	vi kammar oss	češeme se
ni	er	ni kammar er	češete se
de	sig	de kammar sig	češou se

ZVRATNÁ ZÁJMENA PŘIVLASTŇOVACÍ

han	sin, sitt, sina	svůj, svá, své
hon	sin, sitt, sina	svůj, svá, své
den,det	sin, sitt, sina	svůj, svá, své
de	sin, sitt, sina	svůj, svá, své

Han tycker om sin mor. - Má rád svou matku.

Vytvořeno 29.prosince 2009; Upraveno 06.března 2011

Komentáře

Přehled komentářů

top

(Johannson :-D , 20. 12. 2021 10:36)

díky za tenhle web, skvělá práce! skvělý výchozí bod pro začátek ve Švédsku, moc moc dík! tack så mycket!

Odpovědět

Skvělé

(Jenda Renda, 7. 3. 2016 12:06)

Máte krásné stránky...přesně něco takového jsem hledal-základy ve vší stručnosti, bez zbytečností...prostě super :-)...

Odpovědět

Svenska abeceda

(Connie, 14. 3. 2013 12:07)

Aldo, stránky o švédštině jsou fakt udělaní luxusně a přehledně, ale fakt by jsem uvítala švédsku abecedu a základní výslovnost slov. Vím, že hodně slov se vyslovuje úplně jinak jak se píšou a to trvá nějaký čas, než se to dostane do krve ...
inač ještě jednou dík za krásné stránky...

Odpovědět